Blog založen 11. července 2013

Když chceš něco udělat, udělej to hned!

PPCZ 2 Názor na historické křivdy

27. dubna 2017 v 7:54 | K. |  Projekt Pohanský pohled

DOTAZ
Dobrý den. Zajímá mě, jak se vyrovnáváte s historickými křivdami, například hony na čarodějnice, christianizace, agresivita Germánů. Cítíte zášť, nebo je vám to jedno? Předem děkuji za odpověď.


MÁ ODPOVĚĎ
Jako student oboru historie (navíc píšící seminární práci na téma čarodějnic ve středověku) bych měla být s těmito tématy seznámena. Ale myslím si, že k tomu člověk nemusí historii studovat a stejně o v otázce zmíněných fenoménech bude mít nějaké povědomí a nějaký názor na ně.


Já osobně hony na čarodějnice, christianizaci ad. nevnímám jako historické křivdy, ale jako historické události, které se odehrály, protože lidé byli, jsou a vždy budou lidmi, se svými potřebami a touhami zavděčit se zvláště sám sobě a budovat iluze. Takoví nejsou všichni, to určitě ne.
Většina věcí, pokud jsem to správně pochopila z přednášek a seminářů profesorů, se děla ze dvou věcí: egocentrická politika a touha po penězích. Cokoliv vzniklo jako chudé a čisté, potřebovalo za několik let peníze. Tento semestr (kvůli středověkým dějinám) se věnujeme rozvoji církve, řádů, a křesťanství. Na tom je krásně vidět, jak myšlenka žít chudým životem se změnila v herezi. Navíc mě fascinuje, jak se církev a panovníci stavěli proti svým protivníkům (většinou to byla právě církev kontra panovník) a odmítali, cokoliv druhá strana navrhla, přestože to mohlo být ku prospěchu i jim a mohlo to sledovat jejich zájmy, jenže to chtěla druhá strana. Připomíná mi to dvě děti, které se na malém pískovišti mlátí lopatkami. Je to směšné. Ale lidská povaha bývá směšná.

Historie je směsicí sobě prospěšné politiky, manipulace a nepochopených náboženských zásad. Dějiny píší vítězové. Ten silnější většinou vyhraje. A taky je to často ten silnější, který má o své síle povědomí a rozhodne se vládnout. Ovšem kdo mu to může mít za zlé? To, že přitom zemře pár (set, tisíc) lidí, to vlastně není tak důležité. Případně pár lidí po jejich zabití prohlásíme za světce, ať to vypadá dobře. (Čímž si už chleba nenamažou a prdel neutřou.)

Lidé vždy (sobecky) sledují svoje vlastní zájmy a následují svou vlastní víru, přesvědčení a pověrčivost. A i ten nejmenší čin může vytvořit tsunami. Začne to jedním, ovlivní to mnohé.

Pamatuji se, že jsme se jednou dívali s tatínkem na zprávy (já se na ně moc nedívám, tohle se odehrálo asi před dvěma lety) a mluvili tam o muslimech, jejich šíření do Evropy, teroristických útocích (s islámem spojených) a o podobných věcech. Já k tomu uvědoměle řekla, že "je to stejné jako kdysi s křesťanstvím."
Nejprve se šířilo pohanství, při zrodu křesťanství se ho snažilo násilně potírat, pak křesťanství zesílilo a karta se obrátila, a dnes jsou to muslimové, kteří sílí a mají prostředky moderního světa, takže se mohou ve jménu jediného Boha, v něhož věří také křesťané a židé, odpalovat a vraždit příslušníky jiných vír a náboženství, protože mají pocit, že tak to stojí v Koránu. Stejně jako křesťanská církev doplňovala a přikrášlovala Bibli, muslimové si vykládají Korán po svém.
Tatínek mi na mou poznámku odvětil, že "je to přesně tak."

Co jsem uvedla, jsou spíše kusé myšlenky, které odněkud vyskočily a chtěly být zapsány. Tak ať jsou.
Už jsem napsala, že zmíněné historické křivdy jako historické křivdy nevnímám. To bych musela být pořád nasraná a s nikým nevycházet, protože tamten má dědu Němce, tamten nemá rád čarodějnice a souhlasí s jejich upálením, jiný je křesťan (a přece to byli křesťané, kdo nás upalovali). Tohle nás je podle mého názoru hovadina. Já žiju dnes, ne tehdy. Jsem tady, lidi jsou prý tolerantnější, většina by mě asi už nechtěla upálit a zatím mě nikdo neupálil. S lidmi potrestanými za čarodějnictví nemám pravděpodobně nic společného. Ovšemže ty procesy a zvláště způsoby vyslýchání byly odporné. Přes víkend (pro mě tzn. pá-ne, protože v pátek nemám vyučování) jsem si četla, co se údajných čarodějnic údajně ptali inkvizitoři. Je to z knihy Dějiny inkvizice od I. R. Griguleviče (nevím, jak moc se tomu pánovi dá věřit, je to kniha z Ruska z dob komunistického režimu a vlády komunistů a je v ní už na prvních šesti stranách vidět, jak se Grigulevič snaží církev obvinit úplně ze všeho, z některých věcí samozřejmě právem). V kapitole (kterou jsem si četla kvůli seminární práci) Dlouhotrvající hon na "čarodějnice" se objevuje citace z díla N. Speranskije, která uvádí právě otázky, pokládané u výslechu, např. jak se čarodějnici zjevil ďábel - co dělal na manželském loži - jestli dětí bylo na sletu čarodějnic snědeno v její přítomnosti - komu ty děti vzali, nebo jestli je vykopali na hřbitově - jak se připravuje létací mast a jakou má barvu - potřebují pro mast vždy sádlo z mrtvých, nebo živých lidí (nejkurióznější otázka, protože asi stěží by odřezávali sádlo z živého, musel by u toho dělat pořádný kravál) atp. A já přemýšlela, jestli ty chlípné děvky s ďáblem obcující byly čarodějnice, nebo ti prasáci, kteří se jich na to ptali. Samozřejmě jiná doba, jiné poměry. A také za předpokladu, že v knize uvedené citované otázky mají historický původ a autor si je nevymyslel za běhu.
Ale ať se to zná sebevíc odporné, lidé, kteří toto prováděli, jsou mrtví. Už to nikomu dalšímu neprovedou. Lidé potřebují vidět extrémy, aby si uvědomili, že asi tady něco úplně jakože není v pořádku. A kdybych měla nenávidět a brát si osobně každou druhou příšernost z dějin, asi by mě to zničilo. Některé věci a události je třeba si zapamatovat, ale netahat je blízko k vlastnímu srdci. Uvažovat o nich, jestli byly dobré nebo špatné, jak to vnímala skupina E a jak skupina F. Navíc opravdu většina historických manipulátorů a zvrhlíků je po smrti a obviňovat z toho, co dělal něčí děda, strejda, otec někoho, koho ani osobně nemusíme znát, je ... jednoduše hnusné.

Přemýšlím nad nějakým závěrečným slovem - protože cítím, že se už začínám opakovat - , ale nenapadá mě nic moc vhodného. Snad možná: Vypořádejte se s křivdami, které byly učiněny vám a které se dotýkají přímo vás. Takových bude jistě dostatek. A nenastavujte druhou tvář, ale vizte a, je-li nutno, vražte tomu hajzlovi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama